 |
 |
| | Úvod | Kdo jsme | Aktuality | Události | Rituály | Dokumenty | Fotogalerie | Odkazy | JSME LIDI, NE ČÍSLA - POVÍDÁME SI A DĚKUJEME | |
|
Vytvořit nový účet Zaslat zpět heslo |
Chce to bič
Chybí mi společné setkávání. Jsem proto vděčný za maily, které ze školy dostávám.
Já i manželka chodíme normálně do práce. Máme čtyři děti, dvě z nich jsou mladší a vyžadují naši soustředěnou pozornost při domácí výuce. Starší kluci už zvládají učení bez naší výraznější intervence. Kromě učení do školy je to však ještě hudební nauka, kytara, klavír. Poté je třeba ještě uvařit a obstarat běžné věci v domácnosti. Je jaro, a tudíž je kolem domu i na zahradě více práce. Mulčování, příprava záhonů, setí, sázení, zalévání. Na jaře se také v lese připravuje dřevo na topení. Tyto věci mě i ženu víceméně i baví. Jen to učení s dětmi náš zbývající čas dokonale zaplní. V současné situaci je pro mne mnohem těžší než dřív pracovat duševně večer nebo do noci. Nejen že jsem si odvykl, ale i tělo přes den fyzicky vyhopsané se s večerem automaticky přepne do úsporného režimu. Vyžaduje to opravdu velkou sebekázeň do malého volného časového prostoru bdělosti vměstnat nějakou duševní činnost. Omezil jsem čtení zpráv na internetu na holý základ. Abych zůstal alespoň v obraze světového dění. Televizi naštěstí nemáme a ani mít nechceme. Díky Bohu i tak zůstává čas si chvíli číst. Jen sáhnu spíš po jednodušší literatuře. Složitější teologickou nebo psychologickou literaturučtu jen chvilku, i když jindy mě velmi baví. Samostudium je moje slabá stránka. Mám raději vzájemnou interakci s ostatními. Nebo i termínově dané konkrétnější úkoly. Ty jsou pro mne bičem, který platí na moje pohodlí. A nebojím se tomuto biči vystavit, vědom si toho, že zabírá. Mám také mnohem blíže k týmové práci než sólové aktivitě. Na rozdíl od toho moje práce v lese nezaznamenává žádné změny v souvislosti se současnou situací. Vše běží a funguje stejně jako dřív. Těžím dřevo a prořezávám. Minulý týden jsme začali spolu s dalšími kolegy dřevorubci sázet stromky a to bude ještě chvíli pokračovat. Vytěžené plochy po kůrovci jsou obrovské a osázet je by stávající pracovníci a pracovnice neměli šanci stihnout. Proto jim v určitém období vypomáháme i my, dřevorubci. Pavel, lesní dělník – dřevorubec a účastník kursu celoživotního vzdělávání na Univerzitě Karlově, 13. dubna 2020
|
Připojte se k nám na sociální síti
 Kalendář
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
